1. díl

Většina spotřebitelů si myslí, že znají hodnotu peněz a že s nimi dokáží řádně hospodařit.  Behaviorální ekonomie a psychologie si to však příliš nemyslí a upozorňuje na mnohé úskalí rozhodování. V následujícím miniseriálu se proto podíváme na některá z nich. Jedná se o situace, které se týkají každého z nás, a proto by stálo za to se na chvíli pozastavit a popřemýšlet, zda jsme skutečně tak dobrými hospodáři, jako si o sobě myslíme.

Prvním úskalím našeho uvažování o penězích je připisování historie penězům. O co se jedná? Podívejme se teď spolu na příklad.

Představme si, že stojíme v obchodě, kde si chceme koupit kravatu 300 Kč. Ve frontě u pokladny si však všimneme, že tu stejnou kravatu vidíme i ve výloze přes cestu za 200 Kč. 100 Kč je 100Kč a tak snad skoro všichni obětujeme těch pár minut, co již stojíme ve frontě a co budeme znovu čekat, až přejdeme na druhou stranu rušné silnice a půjdeme kravatu koupit do vedlejšího obchodu.

Představme si však jinou situaci, kdy například kupujeme notebook za 21 500 Kč, před pokladnou nám však někdo pošeptá, že ten samý notebook viděl v obchodě za rohem za 21 400 Kč. Šli byste do toho nového obchodu? Co kdyby se jednalo o 100 korunový rozdíl v ceně téhož auta, které kupujeme buď za 450 100 Kč, nebo 450 000 Kč, šli byste? Logika mi velí „100 Kč jako 100 Kč“, mozek však upozorňuje na irelevantní fakt, z jakého množství, jak procentuálně velká daná úspora je a snaží se mi namluvit, že 100 Kč ze 400 000 Kč není tak dobrých jako 100 Kč z 300 Kč.  Jinak řečeno pro 100 korunový rozdíl na nákupu oběhneme klidně 5 obchodů, ale pro 100 korunovou slevu na auto ne. Proč? Protože nejednáme tak racionálně, jak si myslíme…

Slyšeli jste už někdy o Decoy Effectu, neboli o „přebytečné možnosti“? Jedná se o zboží, které nikdo nechce, ale stejně nás ovlivňuje… Toto a mnohem více si můžete přečíst v dalších dílech tohoto seriálu, proto nás nezapomeňte pravidelně sledovat na našich webových stránkách i facebooku či twitteru.

Břetislav Martínek

Odborný právní poradce