Vánoce
Bezpečný průvodce vánočními nákupy
SOS – Asociace Vám až do konce roku bude radit jak bezpečně nakupovat na Vánoce. Můžete se těšit na následující zajímavé okruh témat:
Časté chyby kterých se spotřebitelé dopouští;
Nevhodné dárky a jejich výměna;
- v kamenném obchodě
- internet
Vánoční trhy a jejich výhoda i rizika;
Reklamace v kamenném obchodě;
Reklamace a odstoupení od kupní smlouvy na internetu;
Záruka;
Vánoční úvěry, mikropůjčky i tzv. vázané smlouvy a jak se chránit před jejich riziky;
Redakce SOS – Asociace
Vracení vánočních dárků:
1) Jak dlouho můžeme vracet dárky, které jsme si rozbalili a nehodí se nám? Jaká jsou pravidla pro e-shopy (telefon, teleshopping, předváděcí akce), jaká pro kamenné obchody? Vrátí nám e-shopy poštovné, za jakých podmínek ne?
Odpověď: V případě, že jsou dárky zakoupeny v kamenném obchodě, není stanovena zákonem žádná lhůta pro vrácení dárku bez udání důvodu. Prodejce v tomto případě tuto povinnost vůbec nemá. Je to jen jeho dobrá vůle, že nevhodný dárek vymění nebo vrátí peníze. Lze pouze reklamovat dárek, který by vykazoval vady. Kamenné obchody s oblečením často umožňují nad rámec zákona zboží vrátit. V takovém případě však okolnost vrácení upravují jejich vlastní obchodní podmínky, můžou tedy požadovat originální štítky apod..
V případě kupních smluv uzavíraných distančním způsobem (e-shop, objednávkový katalog) nebo v případě smluv uzavíraných mimo obvyklé obchodní prostory (podomní prodej, na ulici, předváděcí akce) je nutné dávat si pozor na zmeškání lhůty pro odstoupení od smlouvy. Ta je 14 denní a začíná běžet již ode dne převzetí zboží, tzn. pokud dárky nakupují spotřebitelé již v listopadu, snadno tuto lhůtu zmeškají. Pokud lhůtu k vrácení zboží stihnou, pak je možné odstoupit i bez udání důvodů. Odstoupení stačí odeslat poštou poslední den této lhůty a odstoupení je platné, i když došlo podnikateli později, podstatné je podací razítko z pošty. Poštovné na vrácení zboží (od spotřebitele zpět podnikateli) hradí spotřebitel, podnikatel je povinen vrátit spotřebiteli cenu věci včetně nákladů na dodání (od podnikatele ke spotřebiteli), avšak jen do výše ceny nejlevnějšího způsobu dodání, které podnikatel nabízí. Tzn., že pokud si spotřebitel objednal doručení dražší kurýrní službou a nikoliv doručení klasickou poštou, kterou podnikatel nabízí, může mu být vrácena pouze cena poštovného.
Pozor, zde je potřeba rozlišovat vrácení zboží v rámci zákonného práva spotřebitele u distančních smluv a smluv uzavřených mimo obvyklé obchodní prostory a vrácení zboží jako nárok z reklamace zboží. Náklady reklamace nese podnikatel, tj. včetně nákladů na doručení vadného reklamovaného zboží prodejci.
2) Jak musí vracené zboží vypadat – . např. u oblečení musí být nalepené cedulky s cenou či nastřelené informace o výrobku? Musíme přinést plastový obal (např. u povlečení) či krabičku (např. lyžařská kukla), ve které výrobek byl v regále?
Odpověď: Při vrácení zboží v rámci realizace práva na odstoupení od smlouvy např. v e-shopech je spotřebitel povinen vrátit pouze zboží a jeho příslušenství (nabíječka mobilního telefonu), čímž obal není. Povinnost vrátit obal také není stanovena žádným zákonem. Některé e-shopy doporučují vracet zboží v originálních obalech z důvodů, aby se zboží nepoškodilo. Pozor! V případě audio- a videonahrávek a počítačových programů (např. počítačová hra) uvedené neplatí, zde není možné od smlouvy odstoupit, pokud byl originální obal porušen. Stejně tak není možné odstoupit od smluv o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel vyňal a zboží z hygienických důvodů tak není možné vrátit (např. erotické pomůcky).
3) Jak je to u elektroniky, musí ji (u e-shopů) bez obalů, nebo když obal nemáme, mohou nám ji vrátit, popř. účtovat poplatek za ztracený obal?
Odpověď: Je to stejné jako u jiného zboží (viz výše). Zaznamenali jsme, že některé e-shopy účtují náklady na přebalení vráceného zboží spotřebitelům. Takováto praktika je však podle našich právníků v rozporu se zákonem, tento náš právní názor zastává i ústřední inspektorát ČOI. Tyto náklady má nést prodejce. Spotřebitel dle zákona odpovídá pouze za snížení hodnoty zboží (nikoliv obalu), které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti.
4) Co vše musím při vracení mít – paragon, nebo stačí svědectví jiného člověka, že jsem si zboží kupovala?
Odpověď: Pokud se jedná o realizaci práva na odstoupení od smlouvy, musí být zřejmé, od jaké smlouvy spotřebitel odstupuje. K vrácení zboží je proto nutné prokázat, že bylo zakoupeno právě u daného prodejce. To znamená, že pokud kupní doklad spotřebitel nemá, postačí také výpis z účtu, korespondence, kamerový záznam či svědectví jiného člověka, pokud jím je spotřebitel schopen prokázat uzavření kupní smlouvy (v případě svědka je to spíše o domluvě s prodejcem, svědek, který tvrdí, že si přesně pamatuje, že jeho kamarád přesně před 1 rokem a 364 dny koupil přesně tyto konkrétní boty, asi nepůsobí úplně věrohodně).
5) Pokud má výrobek vady, musí nám ho vzít na reklamaci, nebo nás mohou v některých případech odmítnout – jaké jsou nyní podmínky reklamace – pro zboží zakoupené ještě v roce 2014 – (dokdy můžeme výrobek reklamovat, co máme dělat, dokdy nám musí dát zprávu o reklamaci, co když nám reklamaci neuznají, ačkoliv je očividné, že je výrobek vadný….. musím si ho převzít, nebo jim ho mám na prodejně nechat a trvat na větším prošetření)?
Odpověď: Na uplatnění reklamace má spotřebitel právo dle zákona o ochraně spotřebitele. Reklamaci prodejce přijmout musí, jak ji vyřídí, je ovšem již na něm. Pokud prodejce reklamaci přijmout odmítne, doporučujeme kontaktovat ČOI. Reklamaci lze uplatnit do 24 měsíců od zakoupení zboží. S sebou je vhodné mít doklad prokazující koupi, popř. záruční list. Prodejce se spotřebitelem sepíše reklamační protokol, do něj uvede i to, co spotřebitel požaduje – výměnu, opravu nebo odstoupení, i když tato volba není pro prodejce závazná. Doporučujeme zdokumentovat stav věci před uplatněním reklamace (vyfotit) a také jej zaznamenat do reklamačního protokolu, neboť často dochází k poškození věci až v servisu.
Reklamace musí být vyřízena ihned, ve složitých případech do tří dnů. Pokud je však nutné vadu odborně posoudit, pak musí být reklamace vyřízena do 30 kalendářních dnů. Vyřízením je myšleno oznámení spotřebiteli, postačí tedy i textová zpráva nebo zavolání. Pokud je tato lhůta porušena, spotřebitel má možnost odstoupit od smlouvy a může také kontaktovat ČOI. Pozor! Spotřebitel může souhlasit s prodloužením této lhůty, což může být i šikovně schováno v reklamačním protokolu. Pokud je reklamace zamítnuta, spotřebitel si na své náklady může nechat vyhotovit znalecký posudek. Seznam soudních znalců je dostupný na www.justice.cz. Pokud posudek hovoří ve prospěch spotřebitele, je prodejce povinen mu jeho cenu uhradit.
6) Chcete sama něco důležitého k vracení dárků uvést?
Odpověď: Každý nákup dárků má své výhody i nevýhody. Při nákupech v e-shopech, má spotřebitel možnost dárek vrátit ve lhůtě 14 dnů. Ale zase nemá možnost si zboží před koupí vyzkoušet a přesně nezná svého obchodního partnera a ne vždy pak v případě odstoupení dostane své peníze zpátky. V kamenném obchodě zase má možnost si zboží vyzkoušet, prohlédnout a ví, kam se obrátit v případě pozdějších reklamací. Doporučuji spotřebitelům ostražitost během nákupů, tedy především pečlivě číst smlouvy, které podepisují. Nebojte se v obchodě zeptat na vlastnosti zboží, na podmínky reklamace či odstoupení. Může Vám to ušetřit spoustu starostí. V případě velkých slev si dobře promyslete, jaká může být příčina takové slevy. To neplatí jen během Vánoc, ale po celý rok.
Prodej vrácených nevhodných dárků.
Použitá věc je každá věc, která už byla užívána. Nová je taková věc, která užívána nebyla. Proto věc, která byla prodávajícímu vrácena do 14 dní a byla jen vybalena, ale nebyla používána, může být prodávána jako věc nová. Problém samozřejmě v praxi je jak to poznat. Když však věc nese jasné stopy předchozího používání (např. jsou tabletu fotky, v mobilu SMS zprávy apod.) a je prodána spotřebiteli jako nová, je to porušení smlouvy, protože věc nemá jakost při převzetí, kterou spotřebitel očekává dle § 2161 NOZ. Proto je to i vada věci dle § 2169 NOZ a spotřebitel může požadovat výměnu věci za novou. Pokud spotřebitele prodejce upozorní na to, že je věc použitá, je všechno v pořádku. V takovém případě se pak může prodávající se spotřebitelem DOHODNOUT na zkrácení záruční doby dle § 2168 NOZ (tzn. prodávající ji nemůže zkrátit jednostranně). Pokud k dohodě o zkrácení záruky nedojde, je standardní – dvouletá. Nepříjemné je, že v případě použité věci (která byla prodaná jako použitá) má spotřebitel v případě reklamace této věci právo pouze na slevu a nikoliv na výměnu věci (viz § 2171 NOZ).
Gerta Mazalová- předsedkyně SOS-Asociace
Vánoční téma: zábavní pyrotechnika
Každoročně na Silvestra se oblohy rozzáří tisíci světel. Ohňostroje jsou uměleckým zážitkem, ovšem jen pokud není pokažen zraněními a dalšími nepříjemnosti.
V dnešním díle Vánočního speciálu se podíváme na to, kdo může pyrotechniku prodávat, s jakým omezením a jaké typy zábavní pyrotechniky známe.
Zábavní pyrotechnika je dle nařízení vlády č. 208/2010 Sb., taková pyrotechnikou, která je určena k zábavním účelům.
Typy pyrotechniky rozlišuje zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, který v § 2 odst. 5 písm. a) určuje rozdělení pyrotechniky do několika druhů.
Zakoupit zábavní pyrotechniku je možné až po dosažení buď věkové hranice, nebo odborné způsobilosti.
Kategorie 1 – věková hranice 15 let
– zábavní pyrotechnika, která představuje velmi malé nebezpečí a má zanedbatelnou úroveň hluku, a která je určena pro použití na omezených plochách, včetně zábavní pyrotechniky určené k použití uvnitř obytných budov
– patří zde například prskavky nebo bouchací kuličky
Kategorie 2 – věková hranice 18 let
– zábavní pyrotechnika, která představuje malé nebezpečí a má nízkou úroveň hluku a která je určena pro venkovní použití na omezených plochách.
– typickým zástupcem jsou petardy
Kategorie 3 – věková hranice 21 let
– zábavní pyrotechnika, která představuje středně velké nebezpečí, je určena pro venkovní použití na otevřených prostranstvích a jejíž úroveň hluku nepoškozuje lidské zdraví.
Kategorie 4 – věková hranice 21 let
– zábavní pyrotechnika, která představuje velké nebezpečí, je určena pro použití pouze osobami s odbornou způsobilostí a jejíž úroveň hluku nepoškozuje lidské zdraví.
Spotřebitelům rozhodně doporučujeme nakupovat zboží spíše v kamenných prodejnách, než ve stáncích. Určitě se vyplatí připlatit a mít jistotu, že kupujeme kvalitní výrobek. Stánkový prodej je navíc omezen na prodej pouze kategorie 1.
Každý pyrotechnický výrobek musí být opatřen značkou, která osvědčuje, že byl schválen Českým ústavem pro zkoušení zbraní a střeliv.
Každý prodejce zábavní pyrotechniky je ze zákona povinen mít živnostenské oprávnění. Tato živnost je koncesovaná, což znamená, že je potřeba mít odbornou způsobilost a o udělení živnosti rozhoduje živnostenský úřad. Pyrotechniku tedy nelze prodávat bez povolení, které by mělo být zárukou určité fundovanosti. Údaje o tom, zda má Váš prodejce pyrotechniky oprávnění, naleznete zdarma v živnostenském rejstříku na internetu.
Zdroje:
zákon č. 156/2000Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o zacházení s některými pyrotechnickými výrobky, ve znění pozdějších předpisů
nařízení vlády č. 208/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 542/1991 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Soňa Vašková Odborná právní poradkyně SOS – AsociaceVánoční téma: náhradní sladidla
Jak jsme již nastínili v minulém dílu našeho Vánočního speciálu, toto sváteční období roku je plné přípravy jídel a hodování.
Častým a velmi rozšířeným mýtem mezi spotřebiteli je používání umělých sladidel. Ve snaze ušetřit kalorie a nepřijímat další cukry mnoho lidí sahá po náhražkách cukru a to po těch uměle vyrobených. V regálech obchodů je nalezneme hned vedle cukru.
Jaký však mají náhradní sladidla vedlejší efekt? Jsou skutečně lepší variantou cukru?
Umělá sladidla se začala vyrábět v polovině minulého století a dlouhou dobu byla považována za zlepšující vynález. Díky faktu, že sladidla jsou mnohonásobně sladší než cukr, se jich začalo hojně využívat, a to zejména v oblasti nápojů. Jednak jako klasické sladidlo nahrazující cukr v cukřence např. do čaje, jednak v hotových nápojích (limonády a minerální vody).
Umělá sladidla se obecně vyznačují zvláštní chutí. Citlivější jedinci ihned po polknutí potraviny obsahující umělé sladidlo rozpoznají typický, chemicky nasládlý dozvuk.
Jeden příklad za všechny
Nejznámějším sladidlem je bezesporu aspartam, který byl objeven již v šedesátých letech. Nejčastěji se používá v kombinaci s Acesulfanem K, díky kterému je jako sloučenina stabilnější. Všechny potraviny obsahující Aspartam musí být povinně označeny jako potraviny se zdrojem fenylaninu. Hlavním použitím jsou nápoje (tedy různé dietní coly a limonády), žvýkačky bez cukru, dokonce i některé jogurty a pudingy (často označeny jako „light“ nebo „lehké“). Dále se s ním můžeme setkat i v zubních pastách či v potravinových doplňcích typu vitaminy v tabletách.
Maximální denní dávka je stanovena na 40 mg / jeden kilogram tělesné hmotnosti.
Názor, že z aspartamu se do těla uvolňuje toxický metanol, se snaží chemici vědecky vyvrátit.[1]
Ačkoliv neexistuje jednoznačný důkaz, že by byl aspartam buď zdraví neškodný či naopak nebezpečný, je vždy zapotřebí selský rozum a opatrnost, neboť každá chemická sloučenina vyrobená uměle může představovat riziko pro naše zdraví.
Je nutno pravdivě říci, že náhradní sladidla opravdu mají buď žádné, nebo jen zanedbatelné kalorie. V tomto předčí cukr, jehož energetická hodnota je cca 16,8 kJ na 1 gram.
V tomto ohledu má používání náhradních sladidel své opodstatnění u diabetiků, kteří musí dodržovat přísný režim ohledně složení potravin. Běžný spotřebitel by však měl svůj příjem potravy vyvážit tak, aby po náhradním sladidle vůbec sahat nemusel.
Zdroje:
http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek
http://www.health.com/health/gallery/0,,20424821,00.html
http://www.diabetes.org/food-and-fitness/food/what-can-i-eat/artificial-sweeteners/
http://www.dieteticai.ufba.br/Temas/ACUCARES/ASPARTAME.pdf
[1] http://galenus.cz/clanky/vyziva/aditiva-aspartam
Soňa Vašková odborná právní poradkyně SOS – Asociace
Vánoční téma: rostlinné tuky na pečení
Pro mnoho lidí zanedlouho nastane nejkrásnější období roku – Vánoce. Pro většinu domácností toto slovo znamená zejména jedno – mnoho jídla. V českých poměrech je běžnou záležitostí pečení cukroví a dalších sladkých pochutin. V dnešním článku se podíváme na jednu z hlavních surovin těchto pečených sladkostí – tuk.
Ve staročeských receptech se jako tuk používalo nejčastěji máslo. V posledních desetiletích se však máslo začalo nahrazovat levnějšími a údajně zdravějšími produkty, a to rostlinnými oleji a tuky.
Již od začátku století se hledala cesta, jak máslo a obecně živočišný tuk nahradit co nejlevnější a nejtrvanlivější surovinou, která by byla navíc co nejlépe roztíratelná. A pokud možno chutnala podobně jako máslo.
Rostlinný olej se tedy technologickým postupem, tzv. hydrogenací (přidáváním vodíku), měnil z tekutého skupenství na pevné díky změně chemické struktury tuku. Dále se začala přidávat různá aromata, aby se co nejvěrněji napodobila chuť a vůně másla.
Tímto se však i tzv. „dobré“ nenasycené kyseliny mohou měnit na nasycené či dokonce na transmastné kyseliny, tzv. TFA. O škodlivosti TFA byly vydány mnohé studie. TFA se vyskytují však i v přírodních živočišných tucích, jako je máslo. Dle názoru odborníků však je reakce těla na přirozený zdroj TFA jiná, než u uměle vyrobených.
Většinu TFA v potravě dostáváme skrytě. Mnoho hydrogenovaných tuků obsahují nejrůznější sušenky, čokoládové polevy (např. perníků), cereální tyčinky a obecně fast food jídla.
Bohužel česká legislativa výslovně nepřikazuje povinnost uvádět složení transmastných kyselin na obalu výrobku. Proto spotřebitelé často neví, zda jejich výrobek obsahuje či nikoliv velké množství TFA. Určitým vodítkem by zde mohla být cena, jelikož v tomto odvětví většinou platí, že dražší tuky jsou i kvalitnější a výživově hodnotnější.
V dnešní době však výrobci zejména margarínů (tedy rostlinných tuků používaných především ve studené kuchyni) přikročili k jiné výrobní technologii, při které vzniká minimum TFA, a to do 1 % obsahu. Reflektovali tak požadavek spotřebitelů na to, aby mělo prodávané zboží co nejvíce zdravotních benefitů.
Jinak tomu je bohužel u většiny tuků, které se používají klasicky na pečení/vaření a jsou v prodeji buď ve vaničce, nebo v papírovém obalu jako máslo. Tyto tuky mohou obsahovat dokonce více než 3% TFA.
Jelikož však nelze celkově generalizovat, které výrobky obsahují více TFA a které méně, rádi bychom spotřebitelům doporučili při nákupu tuků na pečení a vaření řídit se zejména obalem výrobku, a to sledováním obsahu transmastných kyselin, pokud tento údaj na obale lze nalézt, a také cenou výrobků.
Soňa Vašková Odborná právní poradkyně SOS – Asociacezdroje: