Nezařazené
Odhozený odpadek, odložená sedačka nebo černá skládka – co vám hrozí?
Také vás někdy na novoroční procházce během brodění se použitými pyrotechnickými výrobky a rozbitými skleněnými lahvemi napadlo, zda za to někdo nese zodpovědnost? V tomto článku se podíváme na to, jaký postih by vám hrozil, pokud byste například odhodili odpadek na ulici, položili sedačku vedle popelnice nebo dokonce založili černou skládku.
Nakládání s odpady a související otázky upravuje především zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), dopustit přestupku se však můžete i na základě jiných právních předpisů. Odstraňování a jiné nakládání s odpady může totiž být, a často tomu tak je, upraveno obecně závaznou vyhláškou obce. Porušení takovéto obecně závazné vyhlášky obce je pak přestupkem dle § 4 zákona odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kdy k projednání takovéhoto přestupku je příslušný obecní úřad, který může za tento přestupek uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
Samotný zákon o odpadech obsahuje vícero možností, za nichž se může fyzická či právnická osoba může dopustit přestupku. Tak např. § § 69 odst. 2 tohoto zákona říká, že „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa.“, kdy podle § 69 odst. 4 písm. b) za tento přestupek hrozí pokuta až 50 000 Kč. V praxi půjde pravděpodobně nejčastěji právě o situaci, kdy někdo například vyhodí pytel s odpadky na ulici či zelené prostranství uprostřed města, popř. teoreticky i o odhozený odpadek. Přímo s pojmem „černá skládka“ aktuálně účinný zákon však nepracuje. Konkurující k tomuto ustanovení pak může být zejména § 117 odst. 1 písm. F, který stanovuje, že „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nepředá odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářství způsobem stanoveným v § 13 odst. 1 písm. e)“, kdy odkazované ustanovení zejména ukládá každému povinnost předat odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo na místo určené obcí. Největším rozdílem je, že za tento přestupek je možné uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
O jinou situaci se jedná, pokud např. odložíte sedačku vedle kontejnerů na tříděný odpad. Na toto dopadá § 117 odst. 1 písm. t zákona o odpadech, který říká, že „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že odkládá odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému, v rozporu s § 61.“, kdy podle § 61 je „každý povinen odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému, odkládat na místa určená obcí v souladu s povinnostmi stanovenými pro daný druh, kategorii nebo materiál odpadu nebo movitých věcí tímto zákonem a obecně závaznou vyhláškou obce, je-li vydána.“. Sedačka tedy patří obvykle do sběrného dvoru, nikoliv ke kontejnerům. Za tento přestupek je pak možné uložit pokutu až do výše 100 000 kč.
Podobných přestupků, jako výše zmíněných pro fyzické osoby, se mohou dopustit samozřejmě i podnikající fyzické osoby či osoby právnické, kdy úprava je velmi podobná, ale s mnohem vyššími pokutami, a to až do 10 mil. Kč.
Speciální úpravu pro pozemky určené k plnění funkce lesa pak obsahuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (dále jen „lesní zákon“). Fyzická osoba se podle § 53 odst. 1 písm. r) tohoto zákona dopustí přestupku tím, že v rámci obecného užívání lesa v lese odhazuje odpady nebo odpadky, za což hrozí pokuta až do výše 15 000 Kč. Toto ustanovení v praxi pokrývá spíše případy jednotlivých kusů odpadu a menšího znečistění (např. odhozená plechovka na procházce v lese). Pokud by se jednalo o větší znečištění, půjde spíše o přestupek dle § 54 odst. 1 písm. b) lesního zákona, kdy „fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že provádí činnosti v lese nepovolené nebo zakázané“. Mezi tyto zakázané činnosti pak patří dle § 20 odst. 1 písm. o) právě i znečišťování lesa odpadky a odpady. Za takovéto větší znečištění či založení černé skládky pak hrozí pokuta až do výše 100 000 Kč.
A co můžete udělat, pokud na černou skládku narazíte vy sami? Pokud se jedná o černou skládku v lese, na vlastním pozemku nebo znečišťující vodu, pak je vhodné podat podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. U větších významnějších skládek ohrožujících životní prostředí je pak možné oznámení přímo České inspekci životního prostředí. Pokud byste však náhodou omylem podali podnět nesprávnému správnímu orgánu, nic se neděje, neboť dotyčný správní orgán podnět postoupí tomu příslušnému. Můžete se samozřejmě také sami zapojit do úklidu nebo využít webové stránky zmapujto.cz, platformy, která monitoruje černé skládky a na které je možné černou skládku z pohodlí domova jednoduše nahlásit.
Monika Buzášová
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Ochrana osobních údajů.
Každý se dnes ohání Ochranou osobních údajů a GDPR. Co to vlastně je? Proč je nutné mít nějaké GDPR a chránit osobní údajů?
Ochrana osobních údajů subjektu údajů, se týká fyzických osob a upravena zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v účinném znění a Nařízením (EU) 2016/679 (tzv. Nařízení GDPR).
V posledních letech došlo k velmi rychlému rozvoji internetu, sociálních sítí, aplikací a obecně přenosu informací elektronickou formou. Stejně tak se velmi rozšířily kapacity datových center, která ukládají spousty informací o nás všech.
Právě velké množství zpracování osobních údajů na jednom je velmi nebezpečné pro naši bezpečnost. Je nutno uložená data chránit proti zneužití. Stejně tak citlivá data. Tato oblast dlouho nebyla komplexně upravena, a proto vznikl systém pravidel, která nejsou tak složitá, jak se zdají být, aby se ve správě uložených dat nastolil řád a pořádek.
Když před více než sto lety vznikla automobilová doprava, také ještě nebyly žádné dopravní předpisy, semafory, rychlostní limity a podobě. První jednotný a ucelenější zákon o provozu na pozemních komunikacích byl vydán až v roce 1935, kdy již byla poměrně rozšířena automobilová doprava. První semafor na našem území byl umístěn v roce 1927 v Praze na Hybernské ulici.
Dnes nám nepřijde vůbec divné, že máme na silnicích nějaké značky, omezené rychlostní limity a pravidla silničního provozu. Stejně tak nám za pár let nepřijde divné, že upravujeme zpracování osobních údajů a na GDPR se nebudeme dívat jako cizí sprosté slovo.
Bezpečnost na internetu.
Používání internetu sebou nese spoustu úskalí a nástrah, a proto je vhodné být při jeho užívání opatrný.
Mezi nejčastější nástrahy patří:
Hesla – mnoho lidí používá pro všechny přihlašovací hesla stejné heslo. Je dobré mít různá hesla, která se liší alespoň v jednom znaku. Také je vhodné užívat různé kombinace znaků – malá i velká písmena, interpunkční znaménka, číslice.
Hesla používáme jak do emailu, různých portálů, tak i do internetového bankovnictví. Buďte vždy velmi opatrní a svá hesla nikdy nikomu nesdělujte, ani nezasílejte. Stejně tak nikdy nezasílejte různé autorizace zaslané na svůj mobilní telefon.
Emaily – buďte vždy obezřetní a neotevírejte přílohy emailů, které neznáte a neklikejte na odkazy, které Vám někdo zaslal pro obnovu hesla, aniž byste si je vyžádali.
Podvodné emaily z bank – systém je velmi jednoduchý. Dojde vám podvodný email, který se tváří jako od vaší banky a sdělí vám, že váš účet byl napaden a ať se ihned přihlásíte do své banky na uvedeném odkazu. Tento odkaz však nenačte stránky, ale stránky podvodníka, které vypadají téměř nerozeznatelně od stránek banky, vy vyplníte vaše přihlašovací údaje, ověříte je zaslaným heslem na váš mobilní telefon a útočník právě převezme kontrolu nad vaším bankovním účtem.
Podvodné seznamky a obrana proti nim.
V posledních letech značně vzrostl zájem veřejnosti o internetové seznamky či různé seznamovací aplikace a počet jejich uživatelů se stále zvyšuje. Ačkoliv se často může jednat o bezproblémovou cestu k nalezení partnera, v některých případech uživatelé mohou v průběhu seznamování rozhodně narazit na mnohé komplikace. Může se jednat například o situaci, kdy ostatní uživatelé skrývají svoji pravou totožnost a vydávají se za někoho jiného, případné vydírání či zneužití osobních údajů.
V našich poradnách se setkáváme zejména s problematikou placených seznamek. Často totiž může nastat situace, kdy se seznamky snaží přimět nové uživatele k zakoupení takzvaného VIP členství. Děje se tak například prostřednictvím toho, že při „běžném“ členství jsou profilové fotky ostatních uživatelů rozmazány, na základě čehož jsou noví uživatelé motivováni následně zakoupit prémiovou verzi. Uživatel si tedy zaplatí členství, jehož prvotní výše se zpravidla pohybuje v řádu několika stovek korun.
Prvním krokem, který obvykle uživatel v rámci registrace učiní, je vytvoření svého profilu včetně klíčových informací. Při závěrečném potvrzení vytvoření účtu je ve většině případů u placených seznamek nutné potvrdit souhlas se seznámením se s obchodními podmínkami. Jedním z ustanovení obvykle obsažených v obchodních podmínkách je následně ujednání o automatické prolongaci, tedy o automatickém prodlužování smluvního vztahu mezi uživatelem a danou společností. Ačkoliv tedy uživatelé mnohdy počítají s tím, že dojde ke stržení pouze jediné částky při zaregistrování se a následném užívání seznamky během prvního měsíce, čeká je nemilé překvapení, když jim jsou v dalším měsíci automaticky strženy peníze z bankovního účtu, přestože již třeba onu seznamku ani nepoužívají. Zároveň se také může jednat o výrazně vyšší částku, jelikož výše první částky zaplacené při registraci může být označena pouze jako zaváděcí či zvýhodněná. Případně také může dojít k situaci, kdy je uživateli až s několikaměsíčním odstupem doručena upomínka, na základě které má uhradit částku za členství za uplynulé měsíce, navýšenou také o manipulační poplatek.
Pokud tedy nejste spokojeni s tím, co vám seznamka nabízí, či jste již partnera nalezli, v rámci zamezení dalších měsíčních plateb je nutným krokem zrušení členství. Vypovězení smlouvy může být v některých případech poměrně komplikované, protože internetové seznamky se samozřejmě snaží udržet co největší množství aktivních uživatelů. V rámci nastavení profilu uživatele se někdy může nacházet tlačítko, kterým dojde přímo ke zrušení členství, obecně však v platí, že jistotou je ukončení smluvního vztahu prostřednictvím zaslání e-mailu danému provozovateli či případně doporučeného dopisu s dodejkou na adresu společnosti.
Je důležité zmínit, že pouhým smazáním samotného profilu zpravidla nedochází k ukončení smlouvy. Jestliže si uvědomíte svoji nespokojenost se službami seznamky či seznamovací aplikace již brzy po registraci, jakožto spotřebiteli vám i zde náleží možnost odstoupit ve čtrnáctidenní lhůtě dle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
V případě, že dojde k situaci, kdy jsou ze strany podnikatele porušovány povinnosti, je možným řešením se obrátit na Českou obchodní inspekci.
V případě, že se však nejedná o českého podnikatele, je nutné se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum, které funguje při České obchodní inspekci a pomáhá spotřebitelům řešit spory s podnikateli z jiných zemí Evropské unie, Norska a Islandu.
Petra Císařová
Odborná právní poradkyně,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Mimosoudní řešení sporů a jeho uplatnění napříč správními orgány.
Mimosoudní řešení sporů je alternativním způsobem řešení sporů, pro který se vžila zkratka ADR z anglického slovního spojení alternative dispute resolution. Jedná se o způsoby urovnávání sporů jinak než v rámci soudního řízení. Cílem ADR je v součinnosti s nezávislým a nestranným subjektem dospět k dohodě mezi dvěma stranami sporu. ADR je zpravidla méně časově i finančně náročné, neboť jsou zákonem dány lhůty k vyřešení sporu a strany ve většině případů hradí pouze vlastní náklady, které jim v průběhu řízení vzniknou. Účast v ADR řízení je dobrovolná a nelze ji vynucovat. Je tedy Vaší volbou, zda tuto možnost využijete.
V oblasti spotřebitelského práva došlo k nejvýraznějšímu začlenění ADR do českého práva novelou zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Od té doby narůstá popularita a povědomí o ADR, z části díky zákonné povinnosti podnikatelů informovat spotřebitele o možnosti řešení sporů touto cestou. Spotřebitel může ADR využít pro řešení spotřebitelského sporu z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb (typicky reklamace zboží, chybné vyúčtování a jiné). Výjimkou jsou smlouvy uzavřené v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče, v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy, s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání.
Zákon o ochraně spotřebitele určil čtyři subjekty státní správy oprávněné k mimosoudním řešením spotřebitelských sporů, které jsou doplněny o dva subjekty nestátního charakteru s oprávněním tuto činnost poskytovat. Celkem je tedy k dispozici šest subjektů, které poskytují své služby v rámci přesně vymezené působnosti podle specifických odvětví.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zajišťuje ADR řízení pro spory související s elektronickými komunikacemi a poštovními službami. (https://www.ctu.cz/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu)
Energetický regulační úřad (ERÚ) řeší spory v oblasti elektroenergetiky, teplárenství a plynárenství. (https://www.eru.cz/mimosoudni-reseni-sporu)
Finanční arbitr (FA) řeší spory mezi spotřebitelem a finančními institucemi nebo zprostředkovateli služeb ve finanční oblasti. Typicky jde o spory z platebních služeb, různých druhů pojištění či směny peněz. (https://finarbitr.cz/cs/)
Česká obchodní inspekce (ČOI) má zbytkovou působnost a náleží jí řešení všech ostatních sporů, které nespadají pod ČTÚ, ERÚ ani FA. Spadají sem spory z kupních smluv, smluv o dílo nebo zájezdů. (https://www.coi.cz/informace-o-adr/)
Ve sporech mezi advokáty a spotřebiteli je možné se obrátit na Česká advokátní komoru (ČAK). Posledním subjektem je Kancelář ombudsmana České asociace pojišťoven (KO ČAP), která řeší spory v oblasti pojištění, jež nespadají do působnosti FA (jde především o spory z pojištění pro případ nemoci, úrazového pojištění nebo pojištění odpovědnosti za provoz vozidla.
Chcete-li svůj spor řešit mimosoudně, je třeba podat u příslušného subjektu návrh na zahájení ADR řízení. Ten je nutné učinit v českém jazyce, pouze některé subjekty přijímají návrhy i ve slovenštině či angličtině. Podání návrhu je bezplatné s výjimkou návrhů směřovaných k ČTÚ. Návrh lze učinit zpravidla do 1 roku od okamžiku, kdy byl nárok uplatněn u podnikatele. Pokud tedy ku příkladu máte spor s podnikatelem ohledně (ne)uznání reklamace zakoupeného zboží, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla reklamace podnikateli předána k vyřízení. Většina subjektů umožňuje návrh podat nejen poštou, ale i e-mailem nebo datovou schránkou.
Každý ze subjektů má odlišná pravidla pro zahájení a postup řízení, proto doporučujeme informovat se před samotným podáním v zákoně nebo na webových stránkách jednotlivých subjektů ADR. Obecně však platí, že návrh by měl obsahovat označení stran sporu, srozumitelný, jasný a výstižný popis všech důležitých skutečností týkajících se sporu, návrh řešení, kterého chce spotřebitel dosáhnout, datum uplatnění nároku u podnikatele, datum podání návrhu a podpis spotřebitele. Zpravidla je nutné také přiložit podklady a důkazy dosvědčující spotřebitelův nárok a jeho dosavadní postup řešení (např. kupní smlouva, vyúčtování, kopie korespondence mezi stranami aj.)
Podaný návrh subjekt ADR přezkoumá, přičemž následně mohou nastat dvě situace. Pokud podání nemá vyžadované náležitosti, je spotřebitel vyzván k nápravě podání v určené lhůtě (např. u sporů řešených ČOI je to 15 dní). Pokud k doplnění nedojde, návrh je odmítnut a k zahájení řízení ADR nedojde. Pokud je ve lhůtě doplněn, a nebo je-li již od počátku bezchybný, je zahájeno ADR. Zahájené řízení je dále vedeno podle pravidel konkrétního subjektu ADR, který v řízení vystupuje jako nezávislý a nestranný prostředník podporující dosažení dohody mezi stranami. Vzhledem k dobrovolnému charakteru ADR je možné zahájené řízení kdykoliv ukončit.
Výsledek řízení se svojí povahou liší podle toho, který subjekt spor řešil. U ADR řízení před ČTÚ, ERÚ a FA se jedná o závazné rozhodnutí, kterému se strany musí podřídit a které je dále právně vymahatelné. U zbývajících subjektů je pak výsledkem právně nezávazná a tudíž nevymahatelná dohoda. To je velkou nevýhodou, přesto však lze výsledek ADR použít při případném dalším řešení před soudem jako podklad.
Souhrnné informace a aktuální seznam subjektů zapojených do mimosoudního řešení spotřebitelských sporů včetně užitečných odkazů naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (https://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/mimosoudni-reseni-spotrebitelskych-sporu-adr/). Zvažujete-li řešení Vašeho sporu s prostřednictvím ADR a nevíte-li si rady s dalším postupem, jsou tyto webové stránky výborným pomocníkem.
Pokud Vám z jakéhokoliv důvodu nepřijde vhodné pokusit se svoji situaci řešit mimosoudně nebo pokud se ke smíru nepodaří dospět, můžete se obrátit na soud, který ve věci pravomocně rozhodne s konečnou platností (v případě sporů řešených před ČTÚ, ERÚ a FA je tento postup také možný, ale za specifických podmínek). Soudní řešení však může trvat i několik let a zpravidla je finančně nákladné, proto spotřebitelům doporučujeme tuto variantu využívat až tehdy, nepodaří-li se spor vyřešit mimosoudně.
Miroslava Losová
Odborná právní poradkyně,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Jak NEuzavírat smlouvu o dílo
Jedním z nejvíce využívaných smluvních typů je smlouva o dílo. Občanský zákoník ji v § 2586 definuje jako smlouvu, kde „[..] se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.“ Jak ale smlouvu, jejímž předmětem je dílo uzavřít a jakým chybám se vyhnout?
Ještě předtím, než se rozhodneme takovou smlouvu, jejímž je předmětem zhotovení, údržba, oprava nebo úprava určité věci uzavřít, měli bychom pečlivě zvážit výběr zhotovitele. Pokud se zhotovitel vydává za podnikatele, můžeme existenci jeho podnikání lehce ověřit prostřednictvím obchodního rejstříku. Častokrát ale stačí jméno zadat přímo do internetového prohlížeče a ověřit si pravdivost poskytovaných informací.
Smlouva o dílo nemá zákonem stanovenou formu. Může být tedy jak písemná, tak ústní. V písemně uzavřené smlouvě si můžete navzájem potvrdit vše, co bylo dohodnuto a vyhnout se tak budoucím sporům. V případě, že se rozhodnete pouze pro ústní dohodu, je pak vhodné si podstatné náležitosti stanovené dohodou písemně potvrdit. Nejdůležitějším bodem je ujednání o ceně. Cena může být předem stanovená pevnou částkou, odhadem nebo může být zhotoviteli poskytnut rozpočet. Pokud se spotřebitel rozhodne pro určení ceny rozpočtem, je vhodné sjednat záruku úplnosti rozpočtu. Takto sjednaný rozpočet totiž nemůže být později měněn. V případě zvýšení ceny, pak může spotřebitel od smlouvy odstoupit, a to bez zbytečného odkladu.
Důležitou náležitostí samotné smlouvy, a to i ústně uzavřené, je přesné vymezení, o jaké dílo se jedná. Přesně vymezený předmět smlouvy hraje roli při prokazování, zda dílo odpovídá či neodpovídá dohodě. Pokud by totiž neodpovídalo tomu, co si mezi sebou strany ujednaly, má objednatel (spotřebitel) zákonem přiznaná práva z vadného plnění. Takto vadné dílo je třeba převzít s výhradou a následně po zhotoviteli požadovat nápravu. V případě, že na vadu díla spotřebitel přijde až po převzetí, je povinen tuto vadu oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu.
Podnikatel má zároveň povinnost vystavit, na žádost spotřebitele, doklad o zaplacení. Nevydáním tohoto dokladu potom, co o něj spotřebitel zažádal, se podnikatel dopouští přestupku dle § 24 odst. 7 písm. q) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Takto vystavený doklad je pak důkazem, který usnadňuje pozici spotřebitele v případném soudním sporu.
Jak tedy takovou smlouvu o dílo neuzavírat? Bez písemné dohody o alespoň nejdůležitějších bodech. Nejdůležitějším bodem vzájemné dohody stran je cena. Pokud není stanovena, přistupuje se k ceně obvyklé, jejíž určení ale může být v mnoha situacích poněkud ošemetné. Pokud se někdo přece jen rozhodne uzavřít smlouvu o dílo bez jakéhokoliv písemného potvrzení, je vhodné zažádat alespoň o doklad o zaplacení, který slouží jako důkazní materiál v případném sporu.
Valentýna Poláchová,
Odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Prověřeno seniory v Jihomoravském kraji
Slavnostní vyhlášení vítězů ankety Prověřeno seniory v Jihomoravském kraji. Vítězům upřímně gratulujeme a přejeme jim mnoho úspěchů do roku 2022. Také děkujeme MPSV za podporu tohoto projektu, bez jejichž přičinění by jej nešlo realizovat.
Gerta Mazalová
Předsedkyně SOS- Asociace, z.s.
YMCA má naše letáky
Výstava našich letáků a poradenství byla instalovaná a proběhla ve dnech od 9.8. – 12.8.2021 v prostorách Klubu YMCA na adrese Kaunicova 3, Brnospolečně s poradenstvím na téma : Jak se chránit před energošmejdy a jinými podvodníky, jak bezpečně nakupovat a kam se mohou obrátit se svými problémy a požádat o pomoc v nouzi.
SOS-Asociace, z.s. Mečová 5, Brno
Časopis Povzbuzení – EXTRA
Vážené spotřebitelky a spotřebitelé,
poslední číslo elektronického magazínu Povzbuzení, který od jara povzbuzoval nejen seniory, ale i jejich ošetřující, rodiny a přátele v této nelehké době a všechna jeho vydání si můžete stáhnout zdarma na webových stránkách https://seniorivkrajich.mpsv.cz v Souborech ke stažení, přímý link zde https://seniorivkrajich.mpsv.cz/soubory-ke-stazeni/. Kromě časopisu tam najdete i projektový zpravodaj Senioři v krajích, letáky a tiskoviny a hlavně také čerstvé informace, články a pozvánky. Tento magazín, vydávaný MPSV ČR přinesl mnoho potřebných informací nejen našim seniorům, ale i celé spotřebitelské veřejnosti, protože těch správných informací není nikdy dost.
Všechna jeho vydání si můžete stáhnout zdarma na našich nových webových stránkách https://seniorivkrajich.mpsv.cz v Souborech ke stažení, přímý link zde . Kromě časopisu tam najdete i projektový zpravodaj Senioři v krajích, letáky a tiskoviny a hlavně také čerstvé informace, články a pozvánky.Ano, žijeme nyní v těžké době, která vyžaduje odvahu a sílu, ale také soudržnost a naději. Chce to jenom mít pevnou vůli a věřit vždy tomu, že bude lépe.
Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s.
Sousedské vztahy – imise
Sousedské vztahy – imise
Může se stát, že vysněnou domácí pohodu znenadání naruší soused, který si nahlas pouští hudbu z nově zakoupeného sterea. On přeci jako vlastník sterea se svou věcí může libovolně nakládat, nebo ne? Aby nedocházelo k nadměrnému zásahu do práv jiných, v našem případě sousedů, stanovuje občanský zákoník jisté mantinely, kterými reguluje imise.
Co jsou to vlastně imise? Imise můžou představovat cokoliv, co vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům, a co je důležité, tyto imise omezují obvyklé užívání pozemku. Nejčastěji hovoříme o hluku, kouři, prachu, stínu, otřesech, vodě či odpadu. Imise působí tedy jak na pozemku vlastníka, tak na pozemku souseda. Imise jsou v podstatě omezeny již ze zákona, proto by k nim ideálně nemělo docházet vůbec a nemělo by být třeba zásahu souseda.
Obecnou úpravu jak imisí, tak sousedského práva nalezneme v občanském zákoníku, konkrétně v ustanovení § 1013 a následujících.
Domnívám se, že nejčastěji diskutovanou imisi v sousedských sporech představuje hluk. Za imisi hluku není považován pouze hlučný provoz audiozařízení či TV, může se jednat například i o nesnesitelný psí štěkot, hlučné hádky sousedů, zpěv ve večerních hodinách, nebo o hru na hudební nástroj. Dále se k hlukovým imisím řadí i některé zemědělské nástroje jako pily nebo sekačky.
Pokud dochází k situaci, kdy takové imise omezují obvyklé užívání pozemku, následkem soudního sporu ve většině případů bývá stanovení rozvrhu, dle kterého může být aktivita, která imisi způsobuje, vykonávána. Soused bubeník by mohl na bicí trénovat pouze v soudem určený čas. Není však možné sousedovi hru na hudební nástroj zcela zakázat. Zajímavostí je, že ochrany proti rušení hlukem se může domáhat i obec.
Typickým příkladem imisí kouře je pálení suchého listí na zahradě. Málokoho by však napadlo, že i kouř z cigaret může za určitých okolností naplňovat všechny znaky imisí. Právě cigaretové imise byly v sousedním Rakousku řešeny soudní cestou. Šlo o případ, kdy vlastník bytové jednotky, vášnivý kuřák, trávil touto aktivitou nadměrné množství času. Rodina bydlící nad ním podala na kuřáka žalobu, protože jí bylo v podstatě znemožněno v bytě větrat, aniž by se do bytu nehrnul cigaretový kouř. Stejně jako v případě s hudebníkem, i zde soud stanovil kuřákovi „rozvrh kouření“. Ani zde nebylo možné kouření zakázat úplně, a to ani přes jeho škodlivost. V případě porušení „rozvrhu kouření“ soud udělil kuřákovi povinnost zaplatit sousedům poměrně vysokou pokutu.
Poslední skupinou, které se v tomto článku budu věnovat, jsou imise v podobě stínění. Ano i na stín, nejčastěji ze stromů, může být nahlíženo jako na imisi. Musí se jednat o stromy, které jsou vysázeny v těsné blízkosti hranice sousedních pozemků. V takovém případě může být majiteli stromků uložena povinnost stromy odstranit nebo povinnost zdržet se sázení stromů. Aby však na stín mohlo být nahlíženo jako na imisi, je třeba, aby pro odstranění stromů existoval rozumný důvod. Ten může být spatřován například v obavě, že stromy vyčerpají veškerou vláhu z půdy a Vy tak nebude moct na pozemku pěstovat zeleninu. Občanský zákoník dokonce stanoví minimální vzdálenost, kterou by měl strom od vedlejšího pozemku mít. Liší se podle výšky stromu následovně: strom přesahující 3 metry má být zasazen 3 metry od společné hranice pozemků, ostatní stromy (která výšku 3 metrů nepřesahují) stačí vysadit 1,5 m od společné hranice pozemků. Z tohoto pravidla ale existuje pár výjimek, například pokud se jedná o les, sad nebo pokud stromy představuje hranici mezi pozemky.
Martina Valášková
Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.
