Menu

Články

Způsoby ukončení trvání závazků vzniklých ze smluv o zprostředkování prodeje energií

V předešlých článcích jsme často rozebírali problematiku smluv o zprostředkování dodávek energií (tzv. „aukce energií“). Seznámili jsme spotřebitele s různými úskalími tohoto typu smluv, a především jsme se snažili soustředit pozornost spotřebitelů i mimo ujednání o cenách na jiná, ne tak přetřásaná a možná i zdánlivě ne tak podstatná ustanovení. V následujícím článku jsme za předmět zájmu zvolili jednu ze skupin takových ustanovení. Představíme hlavní rozdíl mezi smlouvami uzavíranými na dobu určitou a na dobu neurčitou a různé způsoby ukončení trvání těchto smluv.

V případě, že spotřebitel uzavře smlouvu o zprostředkování energií distančním způsobem či mimo obchodní prostory a vzápětí zjistí, že je pro něj z nějakého důvodu nevýhodná, lze se ještě před podrobným zkoumáním doby jejího trvání a s tím souvisejících způsobů ukončení závazku chopit možnosti, kterou poskytuje § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v podobě odstoupení od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů.

V případech, kdy smlouvu již nelze ukončit pomocí zmíněného institutu odstoupení od smlouvy podle § 1829 občanského zákoníku, je radno se pustit do zjišťování doby trvání smlouvy, která může být určitá nebo neurčitá. Toto rozlišení je důležité zejména tehdy, pokud se týká dalšího z častých způsobů ukončení smlouvy, a sice výpovědi. Spotřebitel může většinu smluv o zprostředkování dodávek energií uzavřených na dobu neurčitou zrušit s odkazem na § 1999 občanského zákoníku ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Zde spatřujeme zásadní rozdíl mezi smlouvou uzavřenou na dobu určitou a smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou, jelikož takováto možnost výpovědi pro smlouvy sjednané na dobu určitou zákonem stanovena není, a tak je dobrání se jejich konce před uplynutím doby trvání složitější a je třeba případně hledat jiné, specifičtější, cesty, které zákon předkládá.

Závěrem lze tedy připomenout, že kromě ustanovení o ceně by se spotřebitelé měli soustředit i na možnosti ukončení závazku, ať už ty zákonné, z nichž některé jsme výše vyzdvihli, nebo jiné, například sjednané stranami. V souvislosti s tím je potřeba mít na paměti, že zpravidla bude pro spotřebitele výhodnější sjednávat smlouvy na dobu neurčitou, jelikož v případě tohoto typu smluv existují ve většině případů dosažitelnější způsoby jejich zrušení.

Tomáš Zůbek
SOS – Asociace, z. s.

Reklamace vyúčtování telekomunikačních služeb

Domníváte se, že Váš účet za telefon neodpovídá tomu, jak ve skutečnosti služby využíváte? Nedostává se Vám telekomunikační služby, kterou platíte? Nevíte, co dělat, když se vyskytnou nepřesnosti ve vyúčtování těchto služeb?

Samozřejmě i vyúčtování telekomunikačních služeb lze reklamovat. Rozdíl proti reklamaci běžného zboží však spočívá v tom, že reklamace telekomunikačních služeb má zvláštní zákonnou úpravu, a to v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Reklamace vyúčtování telekomunikačních služeb se pak týká zejména § 64 a § 129 tohoto zákona.

Je důležité mít na paměti, že se reklamace podává přímo u operátora. Forma reklamace není stanovená (lze ji tedy učinit e-mailem, poštou, telefonicky nebo osobně), je však třeba mít na paměti, že nejlepší způsob je takový, který umožňuje následně podání reklamace prokázat.

Lhůta stanovená pro podání reklamace je 2 měsíce od doručení vyúčtování poskytované služby, spotřebitel by však měl vyúčtování reklamovat bez zbytečného odkladu. Po 2 měsících právo reklamovat vyúčtování zaniká. Operátor pak musí reklamaci vyřídit do 1 měsíce od jejího podání (od doručení operátorovi). Tato měsíční lhůta se pak prodlužuje na 2 měsíce, pokud musí operátor věc řešit se zahraničním provozovatelem.

Je třeba mít na paměti, že i přes podání reklamace nezaniká spotřebiteli povinnost vyúčtovanou cenu uhradit. V případě uznání reklamace mu tato cena bude vrácena až následně. Tedy se zaplacením neotálejte, neboť pokud by reklamace nebyla úspěšná, navýší se vyúčtovaná částka o úrok z prodlení, případně další sankce. Pouze ve výjimečných případech může na žádost spotřebitele Český telekomunikační úřad rozhodnout o odkladu povinnosti zaplatit vyúčtovanou cenu.

Pokud operátor reklamaci uzná, je povinen spotřebiteli vrátit rozdíl v chybně vyúčtované ceně vrátit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy reklamaci vyřídil. Je-li však reklamace neúspěšná a operátor ji zamítne, může spotřebitel, pokud s tímto nesouhlasí a na chybném vyúčtovaní trvá, podat návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích. Tento návrh se podává u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), a to do jednoho měsíce ode dne, kdy byla reklamace zamítnuta. Stejný postup může spotřebitel uplatnit v případě, že operátor nestihne reklamaci vyřídit do výše uvedeného jednoho měsíce (resp. dvou v případě nezbytnosti komunikace se zahraničním poskytovatelem).

Není-li spotřebitel úspěšný ani u Českého telekomunikačního úřadu, může ještě podat opravný prostředek, tzv. rozklad, anebo věc řešit soudně. V takovém případě je třeba vzít v potaz, že pokud spotřebitel u soudu neuspěje, bude nucen hradit náklady soudního řízení, a to většinou i náklady druhé strany.

Vendula Kourková

Možnosti ukončení smluv o dodávkách energií

Jak je známo, smlouvu lze obecně zrušit zejména buď výpovědí, nebo odstoupením od smlouvy. Je velmi důležité pochopit rozdíl mezi těmito dvěma instituty, jelikož v případě, že spotřebitel zvolí špatný z nich, jeho jednání nemusí mít požadovaný účinek nebo dokonce může situaci spotřebitele zhoršit.

Odstoupení od smlouvy ruší závazek od počátku. S tím souvisí i povinnost obou stran vrátit již poskytnuté plnění. Výpověď na druhou stranu ruší závazek v momentě podání (nebo uběhnutí výpovědní doby). Tedy žádné plnění se nevrací, pouze se nepokračuje v jeho poskytování. Z praxe tedy například odstupovat od smlouvy na dodávku plynu po šesti letech trvání by nebylo fyzicky dost dobře možné, neboť jedna strana by musela „vrátit“ objem plynu dodaný za šest let a druhá hodnotu všech plateb za celé období. Zde například přichází v úvahu využít výpovědi. Oba instituty však můžeme užít pouze v případě, že nám to dovoluje zákon nebo ujednání smlouvy.

Vypovědět smlouvu o dodávkách energií lze zpravidla v případě, že jde o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Další možnost výpovědi zavádí v § 11 odst. 3. zákon č. 131/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Zde je uvedeno, že spotřebitel může smlouvu, uzavřenou distančním způsobem (zejména přes telefon) nebo mimo obvyklé prostory určené k podnikání, vypovědět do 15 dnů od zahájení dodávek energie. Jinými slovy, pokud mi má dodavatel dodávat plyn od 1. 1. 2022, mám právo smlouvu vypovědět až do 16. 1. 2022. Dále lze smlouvu vypovědět vždy, pokud to dovoluje smlouva. Zde je však na místě zvýšená opatrnost, jelikož předčasné ukončení závazku bývá často dodavatelem sankcionováno.

Odstoupení od smlouvy je již z povahy tohoto institutu možno užít velmi omezeně. Zákon spotřebiteli dovoluje tohoto práva využít v případě, že byla smlouva uzavřena distančním způsobem nebo mimo obvyklé prostory určené k podnikání. V takovém případě je možné od smlouvy ve smyslu § 1829 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, odstoupit do 14 dnů ode dne jejího uzavření. Dále, zvýší-li dodavatel cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změní-li jiné smluvní podmínky, je zákazník ve smyslu § 11 odst. 5 zákona č. 131/2000 Sb., energetický zákon, oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data změny. Pokud však držitel licence oznámí spotřebiteli tuto změnu nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti a současně jej poučí o právu na odstoupení od smlouvy, má spotřebitel na odstoupení pouze deset dní. Dále lze samozřejmě od smlouvy odstoupit, umožní-li to smlouva.

Daniel Ondráček
odborný právní poradce SOS – Asociace, z. s.

Vánoční téma – zábavní pyrotechnika

Ke každoročním oslavám Silvestra neodmyslitelně patří večerní obloha rozzářená tisíci světly. Tato krásná podívaná však může být pokažena zraněními a dalšími nepříjemnostmi.

V dnešním díle Vánočního speciálu se podíváme na to, kdo může pyrotechniku prodávat, s jakým omezením a jaké typy zábavní pyrotechniky známe.

Zábavní pyrotechnika je dl. zákona č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice) taková pyrotechnika, která je určena k zábavním účelům.

Zábavní pyrotechnika se dělí do čtyř tříd podle stupně nebezpečnosti:

  • Do kategorie F1 patří velmi málo nebezpečné výrobky, prodejné osobám starším 15 let. Je třeba dodržet bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů a lidí zpravidla minimálně 1 metr (na bezpečnou vzdálenost nesmí úroveň hluku přesáhnout 120 dB). Jako jedinou ji lze prodávat i ve stáncích na tržištích.
    – patří sem prskavky, fontánky na dorty, kapslíky do pistolí, bouchací kuličky, dýmovničky, motýlci, včelky a čmeláci

  • V kategorii F2 jsou zařazeny málo nebezpečné výrobky, prodejné osobám starším 18 let. Bezpečná vzdálenost činí zpravidla minimálně 8 metrů. Tyto výrobky jsou určeny pouze pro venkovní použití na omezených plochách. smí se prodávat jen v kamenných obchodech.
    – patří sem petardy, rakety, fontány, kulové pumy, kompakty, vulkány nebo římské svíce

  • Do kategorie F3 patří výrobky, představující středně velké nebezpečí. Jsou prodejné osobám starším 21 let. Bezpečná vzdálenost činí zpravidla minimálně 15 metrů. I tyto výrobky jsou určeny pouze pro venkovní použití na otevřených prostranstvích. Prodávat se mohou pouze v kamenných obchodech.
    – patří sem dělové rány, malé italské pumy, ohňopády, různé druhy raket a vystřelovaných efektů nebo velké japonské slunce

  • Do kategorie F4 patří výrobky, představující velké nebezpečí. Používat je mohou pouze osoby s osvědčením o odborné způsobilosti pro zacházení s pyrotechnickými výrobky, které vydává Český báňský úřad, jako správní orgán v oblasti výbušnin.
    – patří sem létavice, dělové rány ohňostrojné, italské a kulové pumy

Zvláštní kategorií je pak divadelní pyrotechnika a ostatní pyrotechnické výrobky.

Pyrotechnický výrobek musí obsahovat informace o výrobci. Pokud není z Evropské unie, nesmí chybět ani informace o dovozci. Dále by měl být uveden název, druh a šarže nebo série pyrotechnického výrobku. Označena by měla být kategorie pyrotechniky (např. F2) a minimální věková hranice pro toho, kdo je oprávněn s ní nakládat. Dále je povinností u pyrotechniky uvádět čistý obsah výbušných látek, dobu použitelnosti a minimální bezpečnou vzdálenost. Každý schválený pyrotechnický výrobek musí být označen značkou „CE“ (Conformité Européenne) a opatřen českým návodem k bezpečnému použití.

Každý prodejce zábavní pyrotechniky je ze zákona povinen mít živnostenské oprávnění. Tato živnost je koncesovaná, což znamená, že je potřeba mít odbornou způsobilost a o udělení živnosti rozhoduje živnostenský úřad. Pyrotechniku tedy nelze prodávat bez povolení, které by mělo být zárukou určité fundovanosti. Údaje o tom, zda má Váš prodejce pyrotechniky oprávnění, naleznete zdarma v živnostenském rejstříku na internetu.

Spotřebitelům rozhodně doporučujeme nakupovat zboží ve specializovaných kamenných prodejnách, než na tržištích, kde hrozí navlhnutí prodávaných výrobků. Určitě se vyplatí připlatit a mít jistotu, že kupujeme kvalitní výrobek. Stánkový prodej je navíc omezen na prodej pouze kategorie F1.

Zdroje: 
Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů
Nařízení vlády č. 208/2015 Sb., o technických požadavcích na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh
Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 542/1991 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě

 

Lucie Kučerová, právní poradkyně SOS – Asociace, z. s.

Náhrada škody při poškození svěřené věci

Odřený lak, poškozený motor, promáčklá kapota auta nebo dokonce ukradené vozidlo z parkoviště servisu? Nejeden řidič již mohl být nepříjemně překvapen, pokud jeho vozidlo po vyzvednutí ze servisu vykazovalo nové škody. A tak se dostáváme k problematice náhrady škody vzniklé na převzaté věci.

Nejčastěji se s touto problematikou setkáváme, jak už jsme naznačili, právě při svěření vozidla servisu k opravě. Tento případ nám poslouží jako ukázkový model. Je důležité ale podotknout, že s obdobnou situací se můžeme setkat také např. při opravě elektroniky v servisu, úpravě oděvu apod. Představte si tedy, že jako spotřebitel přenecháte danému servisu vozidlo k opravě. Následně pak v rámci plnění smlouvy, která byla mezi spotřebitelem a servisem uzavřena, dojde na vozidle ke vzniku škody. Co nám v tomto případě říká zákon? Dle ustanovení § 2944 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku (v našem případě vozidlo svěřené do servisu), nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.

Z toho vyplývají práva spotřebitele na náhradu škody, která na vozidle vznikla v době po převzetí automobilu do servisu. Důležité je podotknout, že tato odpovědnost, v našem případě servisu, je objektivní. To znamená, že nezáleží, zda škodu způsobil přímo servis, nebo jiná osoba, které servis vozidlo předal. Nezáleží ani na tom, zda ke škodě došlo při plnění závazku autoservisu, při přepravě vozidla nebo skladování. V případě, že by nastaly pochybnosti, je povinností servisu prokázat, že by ke škodě došlo i v tom případě, že by vozidlo servis od Vás k opravě nepřevzal. K takové škodě může dojít např. následkem nepředvídatelné události (např. povodně), nebo příčinou může být skrytá vada způsobená výrobou vozidla aj.

Jak tedy postupovat v případě, že k takové škodě dojde? Obecně řečeno, záleží na samotné povaze škody. Důležité pro úspěšné uplatnění nároku je nutnost poškození hned zjistit a svůj nárok bez zbytečného prodlení uplatnit. Takové odhalení je snadné u vad zjevných, např. u poškození laku vozidla. Složitější situace nastává, pokud došlo k poškození opravou, které se projeví až následně při užívání vozidla. Za těchto okolností důkazní břemeno tíží poškozeného. Jinak řečeno, je na spotřebiteli, aby prokázal příčinnou souvislost. K tomu je velmi často zapotřebí znaleckého posudku nebo stanovisko jiného odborného servisu společně s fotodokumentací.

Cílem náhrady škody je uvést auto do původního stavu před vznikem škody. Jinak řečeno, autoservis odpovědný za škodu je povinen uhradit veškeré náklady na zajištění opravy vozidla. V případě, že došlo k tak závažnému poškození, kdy tedy např. vozidlo není nadále pojízdné, doporučujeme odstoupit od smlouvy pro závažné porušení a požadovat vrácení peněz za opravu. Dále je na místě požadovat zaplacení vzniklé škody. Co se týče způsobu náhrady škody, zpravidla se nahrazuje uvedením do původního stavu, tedy např. opravou. Pokud to ale poškozený žádá, je možné také uhradit škodu v penězích. Pak se výše škody na věci vystavuje z obvyklé ceny v době poškození. Je nutno také zohlednit náklady na obnovení nebo nahrazení funkce věci, které musí poškozený účelně vynaložit.

Závěrem bychom rádi uvedli některá doporučení. Aby spotřebitel předešel problémům v případném dokazování, je na místě při předávání vozidla do servisu věnovat pozornost předávacímu protokolu. V tomto protokolu by měl být uveden bezvadný a funkční stav vozidla, bez vnějších poškození apod., případné vady by zde měly být přesně popsány. Zvýšená obezřetnost spotřebitele tak může být záchranným lanem při případných sporech o náhradě škody.

Helena Halířová
SOS – Asociace, z. s.

Jak se bránit zamítnuté reklamaci?

S reklamací má jistě zkušenosti každý z nás. Podle § 2165 občanského zákoníku náleží spotřebiteli ve dvaceti čtyř měsíční době práva z vadného plnění, tedy právo na odstranění vady opravou věci, dodáním nové věci bez vady, popř. výměnou součásti věci nebo dodáním chybějící věci, přiměřenou slevu z kupní ceny a v určitých případech i právo na odstoupení od smlouvy. Co ale dělat, pokud prodávající reklamaci neuzná?

Spotřebitelé velmi často reklamují mobilní telefony, ať už kvůli přehřívání, nefunkčnosti SIM karty či bezdůvodnému vypínání zařízení. Právě v případě mobilního telefonu, který nosíme stále u sebe, je pro prodávajícího velmi snadné zdůvodnit vzniklou vadu nevhodným zacházením. Spousta spotřebitelů neví, jak se v takovém případě bránit, a tak se smíří se zamítnutím reklamace a nezbude jim nic jiného než si koupit nový telefon. Pokud se vada vyskytne do šesti měsíců od převzetí zboží, platí domněnka, že vada na věci existovala již při převzetí, a prodávající by tak neměl argumentovat zaviněním spotřebitele. To však samozřejmě nemůže platit v případě, kdy spotřebitel zboží zjevně poškodil, a prodávající má tak právo tuto domněnku vyvrátit, např. když se při pádu ze schodů rozbije u telefonu displej.

Jste si jistí, že vadu na věci jste nezavinili? Postup, jak se bránit zamítnuté reklamaci, naleznete právě zde. Situace se mírně liší podle toho, kdy se vada na věci vyskytne. V prvních šesti měsících od převzetí by musel prodávající náležitě dokázat, že nejde o vadu existující již při převzetí, nestačí to tedy jen tvrdit. V tomto případě je Vaše postavení jako spotřebitele silnější a můžete prodávajícího konfrontovat a požadovat důkaz jeho tvrzení. Pokud se vada objeví později, měli byste se obrátit na soudního znalce, jejichž seznam je k nalezení na www.justice.cz (sekce E-služby a infoservis – profesní seznamy). V tomto případě je totiž na spotřebiteli, aby dokázal, že důvod zamítnutí reklamace nebyl správný a že se skutečně jedná o vadu, za kterou prodávající odpovídá. Znalecký posudek posílí Vaši důkazní pozici a může dokonce přimět prodávajícího k dodatečnému uznání reklamace. Spotřebitelé se však tohoto postupu často zaleknou, jelikož vyhotovení posudku je nutné zaplatit, což je někdy poměrně drahé. Opravdu ale není třeba se bát větších finančních nákladů, jelikož lze nejdříve žádat tzv. předběžné posouzení, kdy znalec pouze řekne, v čí prospěch jeho posudek bude znít, a až pak si nechat vyhotovit posudek. Následně máte právo na základě § 1924 občanského zákoníku nechat si znalecký posudek proplatit jako tzv. účelně vynaložené náklady na uznání reklamace, to však jen v případě, pokud je na základě posudku reklamace uznána jako oprávněná.

Pokud by i pak prodávající nechtěl reklamaci uznat, dalším řešením je zaslání předžalobní výzvy ke splnění povinnosti. Kdyby došlo k případnému soudnímu řízení, je doručení této výzvy žalovanému jednou z podmínek, aby Vám byla přiznána náhrada nákladů na řízení. Předžalobní výzva však nestanovuje povinnost zahájit soudní řízení, jelikož je možné, že již na jejím základě prodejce reklamaci uzná. Pokud by ale ani na tu nezareagoval, bylo by vhodné obrátit se na soud. Tento postup je samozřejmě nutné důkladně zvážit, jelikož soudní řízení je časově i finančně náročné. V případě znaleckého posudku ve prospěch spotřebitele je velmi vysoká šance na výhru soudního sporu, s čímž opět souvisí nárok spotřebitele na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění svého práva. Z toho plyne, že pokud jste si jistí, že prodejce měl reklamaci uznat a své tvrzení máte podložené důkazy, vyplatí se tuto situaci řešit žalobou.

Hana Ševčíková
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.

Aukce energií

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s. zaznamenává stále větší počet podvedených spotřebitelů, kteří uzavřeli smlouvu na tzv. energetické aukce. Co to tzv. aukce energií vlastně jsou?

Nejčastěji společnosti, které aukce energií nabízí, oslovují potencionální zákazníky formou podomního prodeje. Je třeba upozornit, že v řadě obcí je podomní prodej zakázán a společnosti, které touto formou nabízí své služby, se dopouští přestupku. Předmětem smlouvy je pak aukční řízení, ve kterém je vybrán ten nejlevnější dodavatel energií. Úskalí těchto smluv spočívá v tom, že nejlevnější ve většině případů neznamená nejvýhodnější pro spotřebitele. Při posuzování výhodnosti těchto smluv není příliš obezřetné zkoumat pouze cenu dodávaných služeb, ale je třeba se zaměřit i na ustanovení týkající se smluvních pokut nebo možností trvání závazku ukončit.

Se samotnou podstatou této praktiky souvisí první problém. Aukční společnost pouze zprostředkovává výběr nového dodavatele. Součástí každé takové smlouvy je i plná moc od spotřebitele, na základě které jsou s vítěznými dodavateli uzavírány smlouvy na dodávky energií. Tento výběr pak spotřebitel nemůže vůbec ovlivnit.

Spotřebitel by si měl dávat dále pozor, na jakou dobu je smlouva uzavírána. Výhodnější variantou je, pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou. V tomto případě lze smlouvu v rámci výpovědní lhůty vypovědět. Naopak problematické jsou smlouvy na dobu určitou, což ve většině případů právě smlouvy energetických aukcí jsou. Tyto smlouvy pak nelze vypovědět vůbec nebo se zaplacením vysoké sankce.

Právě sankce jsou největším úskalím těchto smluv. Nastupují i v případě, že spotřebitel není spokojený s vybráním vítězného dodavatele. Problémem je, že i když spotřebitel vítězného dodavatele odmítne a následně zaplatí sankci, aukční společnost vybere dodavatele dalšího. Samozřejmě, že i další dodavatel se nemusí spotřebiteli zamlouvat a předchozí situace se opakuje. Proto ustanovením smlouvy, které upravují sankce věnujte zvýšenou pozornost.

Nezapomínejte, že i když takovou smlouvu podepíšete, je zde v případě podomního prodeje či uzavření smlouvy přes telefon 14 denní lhůta pro její odstoupení.

Závěrem lze říci, že existuje spousta možných ustanovení smluv o zprostředkování prodeje energií, které by mohli spotřebiteli způsobit potíže a nelze je vyčerpávajícím způsobem popsat. Při uzavírání smlouvy, ať už jakékoliv je třeba si její znění řádně přečíst a obeznámit se se všemi právy a povinnostmi, které z ní plynou.

Lucie Kučerová
odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z. s.

Reklamace vyúčtování dodávek vody

Stalo se Vám někdy, že jste obdrželi vyúčtování vody s astronomicky zvýšenou spotřebou vody, než jste měli v dřívějších letech, nebo jen se zvýšenou spotřebou nejste spokojeni? Máme pro Vás praktický postup, jak se bránit.

Překontrolovat odečet
V případě, kdy přijde vysoké vyúčtování za vodu, je na místě překontrolovat konečný stav vodoměru na zaslané faktuře a stav aktuální. Pokud je konečný stav vyšší, než stav aktuální, odběratel by měl na tuto skutečnost dodavatele v rámci reklamace ihned upozornit. Zároveň je nutné taktéž zkontrolovat, že nikde nedochází k úniku vody.

Domníváte se, že vodoměr chybně měří vodu?
V tomto případě můžete u dodavatele požádat o úřední ověření přezkoušení správnosti vodoměru, přičemž žádost posílejte v písemné formě. V tuto chvíli je dodavatel povinen do 30 dnů od doručení žádosti přezkoušení zajistit.

Jak přezkoušení probíhá?
První možnost je odeslat vodoměr k přezkoušení do autorizovaného metrologického střediska. Tato možnost je ale malinko rizikovější, jelikož musí dojít k demontáži vodoměru. Druhou možností je přezkum vodoměru přímo u Vás doma. V takovém případě není nutná demontáž, pokud to vnitřní vodovod dovoluje. Přičemž toto přezkoumání se provádí Český metrologický institut v přítomnosti dodavatele vody.

Kdo celé přezkoušení zaplatí?
V případě, že se prokáže, že byla vada ve vodoměru, všechny náklady hradí dodavatel vody. V případě, že se žádná vada na vodoměru nevyskytne, náklady spojené s provedením přezkumu hradíte Vy.

Vodoměr byl nefunkční, jak se určí spotřeba?
V případě, že se prokáže, že vodoměr naměřil nesprávné hodnoty a bude uznána jeho vada, množství dodané vody se určí na základě předcházejícího zúčtovacího období.

Šimon Kania
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.

Reklamace zájezdu

Podzim je v plném proudu a přináší s sebou nejen chladnější počasí, ale i otázky, jak si poradit s letní dovolenou, která se nevyvíjela podle našich představ.

Dovolená je nejčastěji vybírána z velkého množství zájezdů, které nabízejí nejrůznější cestovní kanceláře. Zájezd je pak konkrétně upraven v § 2521 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Aby se jednalo o smlouvu o zájezdu podle občanského zákoníku, tak je nutné, aby tato smlouva obsahovala zajištění alespoň dvou z následujících služeb: dopravu, ubytování a stravu.

Pakliže opravdu máte uzavřenou takovou smlouvu a některá ze služeb cestovního ruchu s ní nebude v souladu, pak se při uplatňování Vašich práv budete muset řídit dle ustanoveních § 2537 a násl. občanského zákoníku. Zjistíte-li, že s Vaším zájezdem není něco v pořádku (nemá vlastnosti, k jakým se pořadatel zájezdu zavázal), pak to musíte bez zbytečného odkladu oznámit (reklamovat) pořadateli zájezdu a zároveň mu stanovit přiměřenou lhůtu k odstranění takové vady. Povinností pořadatele je následně danou vadu odstranit. Pokud by tak neučinil, můžete si nápravu zajistit sami a následně požadovat náhradu nezbytných nákladů.

Jedná-li se o podstatné vady zájezdu (např. po příjezdu na místo ubytování pro Vás nebyl zajištěn pokoj, který jste si objednali) musí Vám pořadatel nabídnout náhradní řešení, a to buď stejné nebo vyšší jakosti. Jestliže by náhradní řešení bylo nižší jakosti, pak by Vám pořadatel musel poskytnout přiměřenou slevu z ceny zájezdu. Vy takové řešení můžete odmítnout, pokud není srovnatelné s tím, co bylo sjednáno, nebo pokud není sleva přiměřená.

Byla-li reklamace podána bez zbytečného odkladu (nejlépe přímo na místě dovolené, v případě, že tam není možné problém vyřešit, tak co nejdříve po příjezdu domů), náleží Vám přiměřená sleva z ceny zájezdu v souvislosti s rozsahem a trváním vady. Obecně pak máte právo Váš nárok na slevu uplatnit do tří let od momentu, kdy Vám takový nárok vznikl, avšak je možné tuto lhůtu smluvně zkrátit až na 2 roky.

V České republice bohužel nemáme žádný závazný dokument, který by určoval, na jakou výši slevy z ceny zájezdu máte nárok. Jako nezávazný návod však může sloužit Frankfurtská tabulka slev, o níž se více dočtete v našem článku zde: https://www.asociace-sos.cz/frankfurtska-tabulka-slev/.

Kromě reklamace zájezdu můžete též požadovat náhradu škody, která Vám v souvislosti s porušením povinnosti pořadatele zájezdu vznikla. Takovýto nárok se řídí dle ustanovení § 2542 a násl. občanského zákoníku. Dále pak můžete žádat i náhradu nemajetkové újmy jako tzv. „ztrátu radosti z dovolené“, kterou je možné požadovat vedle náhrady škody nebo nároků z vady. Tato náhrada újmy se v zásadě hradí v penězích, ale záleží též na individuální dohodě s protistranou či na posouzení soudu.

Pokud byste měli s uplatněním reklamace problém, můžete se obrátit na Českou obchodní inspekci. Ta nabízí mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Jedná se o poměrně rychlou a bezplatnou variantou řešení sporu. Na internetové adrese ČOI (https://www.coi.cz/informace-o-adr/) se případně dozvíte více informací. Výsledné stanovisko ČOI není právně závazné, jako rozhodnutí soudu, a není tak možné se plnění z něho domáhat.

Další variantou řešení by bylo sepsání předžalobní výzvy, kterou byste následně odeslali pořadateli zájezdu. Takováto výzva není krokem v soudním řízení, tudíž s ní nejsou spojeny žádné soudní poplatky. Je to pouze „poslední upozornění“ protistrany, že se nenecháte odbýt. Pokud byste o tento institut měli zájem, pak Vám ji můžeme sepsat na některé z našich osobních poraden.

Posledním krokem by poté mohla být cesta soudního sporu, které by však mohlo být finančně náročné a bylo by pak na Vašem zvážení, zda byste takovouto variantu chtěli využít.

Michaela Černá
odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z. s.

Hlavní úskalí smluv uzavřených po telefonu

Také se Vám již někdy stalo, že jste zvedli telefon a na druhém konci byla milá telefonní operátorka, která Vám nabízela nějakou službu nebo zboží? A věděli jste, že pokud při tomto telefonátu nabídku přijmete, uzavřeli jste smlouvu? Stačí nepatrný náznak souhlasu, prosté ano, měl bych zájem, a už se například rozjíždí kolečko změny dodavatele. Když vám zavolá operátor se zaručeně výhodnou nabídkou, mějte se proto na pozoru.

Problém tkví v tom, že si spousta spotřebitelů ani neuvědomí, že uzavřeli smlouvu. Ale jak to, že jde uzavřít smlouvu po telefonu? Abyste uzavřeli smlouvu, nemusíte ji podepisovat. Zákon totiž výslovně nepožaduje, aby byla smlouva v písemné podobě. Pokud se vám tedy něco takového stane a po zavěšení si uvědomíte, že něco není v pořádku, můžete se bránit.

Co je důležité mít na paměti je, že v mnoha případech se najdou i tací operátoři, kteří na začátku telefonického hovoru volanému tvrdí, že mu pouze představují svoji nabídku. V průběhu hovoru se pak zeptají, zda vás nabídka zaujala, a po souhlasné odpovědi zaevidují uzavření smlouvy. Operátoři se představí, vysvětlí výhodnou nabídku a prezentují slevu. Pokud vás nabídka zaujme a vyžádáte si její zaslání písemně, může se stát, že za několik dnů u vás zazvoní kurýr se smlouvou a nebude chtít odjet, dokud ji nepodepíšete. A v takové situace je snadné podlehnout nervozitě a nátlaku.

Od smluv uzavřených přes telefon, tedy distančních smluv, můžete jako spotřebitel odstoupit do čtrnácti dnů, a to na základě § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Doporučujeme odstoupení zasílat vždy písemně, nejlépe doporučeně, popřípadě s dodejkou, díky které budete mít jistotu, že vaši zásilku společnost převzala. Rozhodující přitom není datum doručení, ale odeslání odstoupení – můžete tak tedy učinit ještě poslední den zákonem stanové lhůty.

V ustanoveních občanského zákoníku je mimo jiné zakotven také důraz na informační povinnost podnikatele vůči spotřebiteli. Podnikatel vám totiž musí například sdělit, jaké jsou náklady na prostředky komunikace na dálku, jestli musíte za nabízenou službu nebo zboží platit zálohu nebo jestli jde o smlouvu, jejímž předmětem je opakované plnění, nebo na jakou nejkratší dobu tato smlouva zavazuje. Mimo to zde také patří poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

Na závěr si tedy shrňme, jak postupovat, pokud obdržíte telefonát s nabídkou zboží či služby. V první řadě můžete nabídku slušně odmítnout. Jestliže je ale pro vás zajímavá, v klidu si vyslechněte informace, které vám budou podány. S rozhodnutím a přijetím nabídky se neukvapujte. Od smlouvy, kterou po telefonu uzavřete, lze odstoupit do 14 dnů od převzetí zboží nebo od první dodávky služby.

Kristýna Dvořáková
odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z. s.